Ve dnech 19. – 20. září 2019 proběhlo úspěšné dvoudenní setkání projektu zaměřeného na popularizaci výchovy blízko k přírodě, podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem. V jeho rámci se v každém čtvrtletí setkávají zástupci zemí Visegrádské čtyřky (kromě Maďarska také Česká republika, Slovensko a Polsko) a jejich organizace zabývající se vzděláváním a výchovou v lesních školkách, aby prostřednictvím odborných školení a uspořádáním kulatého stolu napomáhali prosazení legislativních a odborných kritérií předškolní výchovy v přírodě.
Po Slovensku a České republice hostilo zářijové dvoudenní setkání Maďarsko. Školení proběhlo pod názvem „Pedagogické přínosy lesních školek. Rizika a jejich řešení.”. Akci poskytla zázemí zahradní školka působící jako zkušební projekt Svobodné waldorfské školky v Gödöllő.
Na školení, jehož se zúčastnilo bezmála 30 účastníků – včetně domácích pedagogů se zájmem o danou problematiku – proběhly přednášky význačných zahraničních odborníků, mezi nimi např. Dr. Lynn McNairové O.B.E, pedagožky Edinburghské univerzity a ředitelky střediska lesních školek Cowgate Under Fives Centre či ředitele institutu Riverside Cottage Nursery Luka Addisona, který je taktéž skotského původu. Tématem přednášek byla pozitiva výchovy v přírodě a její kladné dopady na vývoj dítěte. Přednášející se podělili i o své mnohaleté zkušenosti získané během tohoto specifického typu pedagogické praxe. Nejde o nový formát, ve světě mají lesní školky minulost čítající několik dekád, a je rozšířená v mnoha státech od Dánska přes Německo až po Spojené státy.
Ředitelka české Asociace lesních mateřských škol PhDr. Tereza Valkounová, Ph.D., uspořádala praktický seminář, během něhož si účastníci mohli vedle dalšího osvojit také způsob analýzy rizik a výhod výchovy v přírodě.
V průběhu druhého dne přišlo po Praze a Bratislavě také v Budapešti na řadu setkání u kulatého stolu. Akce se konala v prostorách Ministerstva zemědělství. Mezi více než dvěma desítkami účastníků se kromě zástupců zahraničních partnerských organizací projektu a pozvaných zahraničních odborníků objevili též zástupci domácích ministerstev a jejich institucí, zodpovědných za působení environmentálních (tzv. zelených) školek, včetně odborníků pro záležitosti rodiny a mládeže z úřadu vlády, oddělení pro veřejné vzdělávání Ministerstva pro lidské zdroje (EMMI), z oddělení životního prostředí Ministerstva zemědělství, Úřadu vzdělávání, Zemědělského muzea či představenstva Národního parku Balatonfelvidék. Za maďarskou stranu byli přítomni členové domácí projektové organizace, Spolku pro farmářské vzdělávání, kteří se na organizaci podíleli, a zástupci hnutí Společně za výchovu v přírodě. Během setkání představili specialisté veškeré výhody, které skýtá předškolní výchova v přímém kontaktu s přírodou (lesní školky) společně s dosavadními mezinárodními zkušenostmi.
Zvláštní pozornosti se dostalo České republice, jež byla v rámci zemí visegrádské čtyřky první, kde vznikl legislativní rámec předškolního vzdělávání lesního typu. Na národní úrovni pak jejich iniciativa působila jako stimul podobných snah, důkazem čehož je skutečnost, že počet členských organizací českého partnerského spolku vzrostl během několika málo let na bezmála 140. Setkání probíhající souběžně v maďarském i anglickém jazyce bylo zakončeno debatou a výměnou odborných názorů, v jejichž rámci se otevřely další příležitosti směřující k realizaci spolupráce mezi úřady a spolky prosazujícími předškolní výchovu v přírodě.