V berlínských lesních školkách je stále, co objevovat, potvrdila i letošní exkurze do německé metropole a jejích rozlehlých lesoparků. “Nejúžasnějším zážitkem bylo pro většinu účastníků setkání s kojotím učením. Měli jsme možnost je zažít na vlastní kůži, když nám je představil průvodce z lesní školky Robin Hood Greg Sommer,” říká pravidelná vůdkyně české výpravy Tereza Valkounová.

A co se skrývá pod pojmem kojotí učení? Jak název napovídá, inspirace plyne od tradičních kmenů ze Severní Ameriky. Spočívá v dovednosti průvodce pozorovat přírodu a ptát se dětí tak, že uvidí na první pohled přehlédnutelné detaily. “Kterým směrem šel kůň? Šel sám? Běžel? A čí je tato stopa? Je stejně stará?” podobné otázky dává Greg Sommer dětem úplně běžně a ony o překot odpovídají a navíc si všímají i dalších stop.

V lesní školce Waldläufer (Lesní běžec) stál za povšimnutí kruh zobrazující světové strany, k nimž jsou přiřazené kvality nebo dovednosti. “Pracujeme hodně s cykly a rytmy času. Když třeba něco plánujeme pro rodiče, každý v týmu má své místo v procesu, kruhu. Umíme díky tomu lépe plánovat i reagovat na to co přijde,” řekl nám Greg při návštěvě zázemí školky. Jeho kolegyně Anja doplnila, jak kruh používá při práci s dětmi: “Jednou se stalo, že dětem bylo docela zima, a bylo proto potřeba se rychleji pohybovat. Děti si ale najednou u ohrady všimly daňků. Také daňci si všimli dětí a nehybně se vzájemně pozorovali. Normálně bych je popoháněla, ať se nezastavují. Ale díky našemu kruhu s dovednostmi jsem si byla vědoma významu této chvíle - potřebě zastavit se, ztišit se. Dát dětem zažít vnitřní klid je někdy těžké. Když to samo přišlo, byla to vzácná chvíle, kterou jsem nechtěla rušit.” Shodli jsme se, že pracujeme podobně, ale ne vždy tak vědomě.

Kolegové z Berlína ocenili možnost potkat se, a tak plánujeme, jak to udělat, aby konečně mohli přijet na návštěvu do českých lesních školek. Věříme, že už máme co sdílet.