MŠMT připravuje dokument, který bude určovat směr vzdělávací politiky v nejbližším desetiletí. Koncem června bylo veřejnosti představeno jeho znění a do 12. července bylo možné zasílat připomínky. Asociace lesních MŠ společně s dalšími organizacemi podala návrh na doplnění kapitoly věnované vzdělávání venku a rozvoji kompetenci pro kontakt s reálným světem.

Strategie klade oprávněný důraz na digitální vzdělávání a digitální kompetence technologií ve výuce. V rozšiřování digitálního vzdělávání a orientaci žáka ve virtuálním světě ale chybí vyvážení v obdobném důrazu na kontakt žáků s reálným světem. A to v situaci, kdy příležitostí pro rozvoj takových zkušeností a kompetencí výrazně ubývá. Zákonitě se bude více výuky odehrávat u obrazovky, což je nevyhnutelný trend, na který musí vzdělávání reagovat. Tento trend však zároveň představuje i riziko pro vyvážený a zdravý rozvoj mladých lidí, na což je potřeba také reagovat, a to právě důrazem na rozvoj příležitostí pro kontakt s reálným světem.

Návrh na změnu vychází mimo jiné ze Strategického rámce Česká republika 2030.
“V rychle se měnícím světě se rychle proměňuje a vyvíjí skladba potřebných znalostí a dovedností, a naopak narůstá potřeba přenositelných kompetencí. Na jedné straně např. vzrůstá potřeba rozvoje digitální gramotnosti (schopnosti zvládat digitální technologie, které rapidním tempem mění společnost na celém světě), na druhé straně roste naléhavost rozvoje snižujících se gramotností vztahujících se k nakládání s reálným světem.”

VZDĚLÁVÁNÍ VENKU A KOMPETENCE PRO KONTAKT S REÁLNÝM SVĚTEM
Vzdělávání venku je celosvětovým  trendem, a spojuje v sobě mnoho příležitostí k rozvoji klíčových kompetencí a osobnosti každého dítěte, žáka a studenta. Zároveň je účinnou prevencí před dopady negativních sociálních, environmentálních a ekonomických vlivů prostředí, jejichž zátěž stále narůstá. Vzdělávání venku přirozeně otevírá možnost uplatnit a rozšiřovat kompetence komplexně a v souvislostech.

"Celá řada výzkumů potvrdila, že učení venku může zlepšit nejen akademické výsledky vzdělávání (matematickou, čtenářskou a přírodovědnou gramotnost), ale také přirozeně rozvíjí dovednosti žáků zásadní pro jejich další život (sebedůvěru, spolupráci, kreativitu apod.), které tradiční výuka ve třídě spíše opomíjí. Přírodní prostředí také obnovuje pozornost a lépe naplňuje vývojové potřeby dětí, výuka je názornější a zábavnější, a tím vším posiluje jejich motivaci k učení a předchází kázeňským problémům,” doplňuje Petr Daniš, ředitel vzdělávacího centra TEREZA.

Aktivity probíhající v okolí školy, navíc pozitivně ovlivňují vztah k místní historii i budoucnosti, kultuře i přírodě. Učení venku umožňuje komunikaci s lidmi, kteří v místě žijí a škola se tak (opět) stává centrem dění, které posiluje aktivní občanský život.

"Máme každodenní kontakt s lidmi v okolí školky. Děti znají příběhy lidí, které venku potkáváme a učí se s nimi přirozeně komunikovat. Když pak školka pořádá akci pro veřejnost, je velmi časté, že přicházejí lidé na pomoc nebo obráceně, školka pomáhá tam, kde je potřeba. Děti získávají zkušenost, že místo, kde žijí, mohou proměňovat k lepšímu," říká Tereza Valkounová z Asociace lesních MŠ.

Venku mohou být uplatněny dovednosti, které jsou ve škole skryté, což pomáhá méně studijně založeným žákům zažít úspěch. "Při programu venku se ukázalo, že má jeden žák, považovaný za slabšího, hluboké znalosti o horninách. Když měl prostor je uplatnit, všichni jej ocenili a to pomohlo jak jemu, tak i vztahům v celé třídě," dodává Valkounová.  Jednou z významných výhod pobytu venku je možnost pohybu, která obecně dětem v každodenním životě chybí. Pohyb je jednou ze základních potřeb zejména dětí a žáků mladšího školního věku, a jeho nedostatek se projevuje jak na zhoršujícím se fyzickém stavu (nárůst obezity, vady držení těla), tak v psychickém zdraví (jednostranně přetížená pozornost, stres). Vzdělávání venku by proto mělo být dostupné všem dětem, žákům i studentům, čímž bude jejich sociální, psychické i fyzické zdraví  účinně podpořeno.

JAK ZMĚNIT STRATEGII
Na přípravě návrhu spolupracovala Asociace lesních MŠ s dalšími střešními organizacemi (Pavučina, ČOSIV) a se vzdělávacím centrem Tereza. Podnět byl zapracován také do připomínek SKAV a Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Ve společném návrhu byl podán podnět na změnu struktury tzv. Strategické linie věnované proměně obsahu, způsobům a hodnocení vzdělávání. Byla navržena nová kapitola “Vzdělávání reagující na proměny současného světa – kompetence pro 21. století,” která by zahrnovala jak digitální vzdělávání, tak i nově navrhované vzdělávání venku. Zapojené organizace se shodly na konkrétních opatřeních, které by Strategie v souvislosti se vzděláváním venku měla řešit:

1. Integrovat vzdělávání venku do kurikula a organizace výuky
V rámci revize RVP využít potenciál vzdělávání venku při formulaci vzdělávacích výstupů a popisu doporučených vzdělávacích strategií. Podpořit takovou organizaci výuky na školách, která umožní pravidelné vzdělávání venku. To obnáší mimo jiné posílení integrovaného učení a mezipředmětových vztahů (jako např. integrované bloky v předškolním kurikulu). Cíleně podporovat spolupráci škol s mimoškolními aktéry – organizacemi a institucemi rozvíjejícími vzdělávání venku i partnery v komunitě. Pro učení venku posílit pedagogické týmy o asistenty a/nebo snížit počet dětí na pedagoga tak, aby bylo vzdělávání venku bezpečné a realizovatelné.  Navázat na již fungující programy a aktivity škol a učitelů, které probíhají venku, nebo jsou pro vzdělávání venku vhodné.

2.  Rozvíjet podmínky a kompetence učitelů ke vzdělávání venku
Poskytnout podporu školám a učitelům (sdílení dobré praxe, pomůcky a materiály, školení, pregraduální příprava, metodické vedení, mentoring, kolegiální podpora), aby učitelé účinně uplatňovali vzdělávání venku k dosahování široké škály vzdělávacích cílů. Touto podporou získají praktické dovednosti i teoretické základy pro celoroční uplatnění vzdělávání venku při realizaci kurikula.

     2.1  Rozvoj kompetencí pro kontakt s reálným světem
Učitelé potřebují rozumět cílům vzdělávání venku, aby mohli zahrnovat kompetence pro kontakt s reálným světem do vlastních vzdělávací programů. Proto je potřeba posilovat dovednosti pedagogů k vyhodnocování vzdělávacích výstupů na úrovni třídy i jednotlivců. Česká školní inspekce může na základě aktualizovaného kurikula napomáhat školám ve vyhodnocování, aby se kompetence rozvinuté při vzdělávání venku staly nedílnou součástí naplňování vzdělávacích cílů na úrovni školy, třídy i jednotlivce.

     2.2 Prevence sociálně-patologických jevů
Vzdělávání venku má být dostupné každému dítěti, žákovi, studentovi. Učitelé mohou využívat vzdělávání venku pro posílení vztahů s rodiči a klimatu ve třídě.  Rodiče mají být účinně informováni o podmínkách a přínosu vzdělávání venku (což zajišťují jak jednotliví učitelé či školy, tak spolupracující organizace či instituce). Škola by také měla mít možnost nabídnout žákům s nižším socioekonomickým statusem potřebné vybavení pro vzdělávání venku.

     2.3 Podpora fyzického a psychického zdraví dětí, žáků a studentů
Cílem vzdělávání venku není sportovní činnost. Je to příležitost k fyzické a praktické aktivitě spojené se vzdělávacím záměrem. Pravidelný pobyt venku posiluje resilienci a adaptabilitu, což jsou podstatné podmínky zdravého holistického rozvoje člověka. Vzdělávání venku bude vyvažovat statické učení ve třídách. Pobyt venku, zejména v zeleni, bude cíleně zařazován jakožto velmi účinná forma regenerace pozornosti a tedy i jako nutná podmínka efektivního učení.

Naše advokační aktivity jsou v rámci projektu "Advokační podpora předškolního vzdělávání v přírodě" podpořeny z programu ACTIVE CITIZENS FUND, který je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014 – 2021 a který v ČR spravuje Konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut.