Ať topíte dřevem v kamnech nebo si jen občas přitopíte několika polínky v krbu, nevyhnete se čas od času nákupu palivového dřeva. Na rozdíl od minulosti je dnes nabídka výrobců či distributorů palivového, případně štípaného dřeva skutečně pestrá. Jak však správně tyto nabídky porovnat? Překvapivě to není úplně jednoduché a skoro nikde nenajdete informace o tom, kolik dřeva vlastně nakupujete. S naším partnerem PEFC Česká republika jsme pro vás dali dohromady základní informace.

Kolik palivového dřeva vlastně kupuji? 
Palivové dřevo se většinou měří a přejímá v prostorových mírách. 

Základní jednotka objemu dříví je tzv. PLNOMETR (plm) neboli kubík představující krychli o hraně 1x1x1 metr zcela plnou dřevní hmoty. V této jednotce byste sice koupili dřeva nejvíce, ale palivové dřevo se takto nedodává, protože je to z praktického hlediska nemožné.

Častěji se setkáváme s jednotkou prostorový metr ROVNANÝ (prmR), což je prostor s rozměry 1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Skládání je značně drahé, je nutno jej promítnout do ceny a kvalita skládání velmi ovlivňuje skutečné množství dřeva.

Obvykle udávanou jednotkou, kterou prodejci používají je prostorový metr SYPANÝ (prmS), což je neurovnaný, volně dřevem naplněný prostor s rozměry 1x1x1m. 

Proč je častější jednotka prostorový metr SYPANÝ? 
Náhodné sypání je spravedlivé a hlavně levné, takže není nutné do cen dřeva připočítávat nákladnou, časově náročnou lidskou práci při skládání.

1 prmr (prostorový metr ROVNANÝ) = 1,6 prms (prostorový metr SYPANÝ) 

Jinými slovy, narovnáte-li 1,6 prms do hranice (např. v dřevníku), zabere Vám takovéto množství palivového dřeva prostor o velikosti 1 m3.

Co je třeba posoudit u nabízené ceny?

• Je nutné upřesnit si, zda se jedná o cenu s DPH (15%) či bez ní.
• Doprava může být zdarma nebo bude připočítána k ceně za dřevo.
• Posuzujte vždy ceny za stejné jednotky – viz výše.
• Důležitá je nabídka druhů dřevin a uváděná vlhkost.

Jaká je výhřevnost dřeva? Jaký je vliv vlhkosti dřeva na výhřevnost? 

Čerstvé dřevo má vlhkost kolem 50%. Dřevní hmota při přirozeném provětrávání pod střechou sníží svůj obsah vody na 20% za jeden rok. Vlhkost dřeva má vliv nejen na výhřevnost, ale i na jeho měrnou (objemovou) hmotnost. Výhřevnost z 1 kg je u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí cca 4,3 kWh. To znamená, že rozdíl je pouze v množství spalovaného dřeva. Obecně nejvíce výhřevné je listnaté dřevo DUB, BUK a JASAN. Absolutní výhřevnou špičkou je HABR. Přestože se tvrdí, že tvrdé dřevo je lepší, rozdíl není zase tak velký! Málokdy se Vám totiž povede koupit tvrdé dřevo již suché. Měkčí dřevo se totiž lépe zbavuje vlhkosti a je proto dostupnější. V kamnech či kotli také snadněji vysychá než dřevo tvrdé, takže nespotřebuje tolik energie na vypaření vody. Jeho výhřevnost je pak srovnatelná s vlhčím tvrdým dřevem, které hůře hoří. 

Jaké palivové dřevo se vyplatí?

V současné kůrovcové kalamitě doporučujeme nakoupit smrkové palivové dřevo, pomůžete nejen vlastníkům lesů při jeho odbytu, ale ulevíte i svojí kapse - jeho cena je nyní výrazně nižší než cena tvrdého dříví. Vyplatí se udělat i dostatečné zásoby, dřeva bude v dlouhodobém horizontu ubývat a bude zdražovat.

Článek vznikl ve spolupráci s PEFC Česká republika.