ALMŠ se připojuje ke stanovisku České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Navrhované změny omezují školským zákonem garantovaný nárok dětí na nezbytnou podporu při vzdělávání, nadto diskriminačním způsobem plošně vylučujícím z podpory celé skupiny žáků na základě druhu jejich znevýhodnění.
Navrhované změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků omezují školským zákonem garantovaný nárok dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále děti se SVP) na nezbytnou podporu při vzdělávání, nadto diskriminačním způsobem vylučujícím z podpory plošně celé skupiny dětí na základě druhu jejich znevýhodnění. Zásadní podpůrná opatření spočívající ve speciálně pedagogické intervenci a využití asistenta pedagoga bude totiž možné poskytnout jen některým dětem se SVP a to podle druhu jejich znevýhodnění, nikoliv na základě individuálního posouzení jejich vzdělávacích potřeb, jak stanoví školský zákon.
Na podporu asistentem pedagoga budou mít podle návrhu nárok jen děti s mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, kombinovaným postižením a autismem. Na podporu asistentem pedagoga ztratí nárok např. děti s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými specifickými poruchami učení (SPU), kteří tuto podporu nyní standardně využívají a nezbytně jí potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností. Děti s tělesným postižením nejen v souvislosti s výukou, ale i zajištěním pohybu a sebeobsluhy. Děti s narušenou komunikační schopností k zajištění komunikace a porozumění sdělení učitele i vzdělávacím obsahům. Dětí s SPU zase často bývá v jedné třídě hned několik, nově pro ně školy nezískají ani sdíleného asistenta pedagoga. Totéž platí pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a děti cizince.
Na základě novely ztrácí pravidelnou podporu poskytovanou speciálním pedagogem např. děti s mentálním a tělesným postižením, autismem a závažnými poruchami chování, přestože tyto děti pro úspěšné vzdělávání nezbytně potřebují nácvik specifických dovedností a reedukaci funkcí oslabených v důsledku postižení. Předmět speciálně pedagogické péče má být totiž nově poskytován pouze dětem se zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči nebo závažnými SPU.
Návrh také omezuje možnost využívat asistenta pedagoga v základních uměleckých a vyšších odborných školách. Znemožnění podpory asistentem pedagoga v uvedených typech škol je také v rozporu se školským zákonem, který dětem se SVP stanovuje nárok na poskytování podpůrných opatření ve všech školách a školských zařízeních. Toto omezení značně ztíží ne-li znemožní dětem s těžkým zdravotním postižením účast na uměleckém a vyšším odborném vzdělávání na rovnoprávném základě s ostatními.
V neposlední řadě novela vyhlášky v součinnosti s novelizací nařízení vlády č. 75/2005 Sb. vyřazuje ze systému financování podpůrných opatření pedagogickou intervenci a nechává rozhodování o její realizaci v kompetenci škol. Učitelé ji budou muset nově vykonávat primárně v rámci svého úvazku. To povede k neochotě škol pedagogickou intervenci zajišťovat, což bude mít negativní dopad zejména na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které jsou jejím prostřednictvím doučováni. Lze předpokládat, že největší dopad bude mít tato změna na romské děti ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých se jednalo o často využívané podpůrné opatření kompenzující nedostatečnou podporu v jejich rodinném prostředí.
Platným zněním vyhlášky je nyní stanovena týdenní hodinová dotace pedagogické intervence dle závažnosti speciálních vzdělávacích potřeb dětí (1 až 3 hodiny týdně). Navrhovaná právní úprava žádnou časovou dotaci pedagogické intervence nestanoví dokonce ani negarantuje, že bude vůbec realizována. Jedná se přitom o nejčastěji využívané podpůrné opatření, jak vyplývá z důvodové zprávy (v roce 2019 bylo ve školách realizováno 23 133 pedagogických intervencí).
Prováděcími předpisy nižší právní síly nelze omezovat práva a povinnosti stanovené zákonem a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána. Právo na podpůrná opatření mají na základě § 16 školského zákona všechny děti se SVP, které je „nezbytně potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními“. Podle školského zákona podpůrná opatření v 1. stupni poskytuje škola na základě vlastního vyhodnocení potřeb dětem, zatímco potřebu podpůrných opatření 2. až 5. stupně u konkrétních dětí určují na základě diagnostiky odborníci ze školských poradenských zařízení. Plošné omezení nároku na podpůrná opatření jen na některé druhy znevýhodnění bez zhodnocení individuálních potřeb jednotlivce je se zákonem stanoveným postupem v zásadním rozporu.
Plošné omezení poskytování podpůrných opatření v praxi poškodí zájmy těch nejzranitelnějších – dětí a mladých lidí se SVP především dětí s těžším zdravotním postižením, které potřebují ve vzdělávání intenzivnější podporu. Negativní vliv bude mít ale i na jejich učitele, spolužáky a kvalitu vzdělávání celkově. Učitelé budou muset vynakládat větší úsilí, aniž by jim byla zajištěna adekvátní podpora.
Pokud je státní politikou České republiky inkluze a podpora osob se zdravotním postižením, a to na základě přijatých mezinárodních závazků i platné vnitrostátní úpravy, musí k tomu vytvářet ve školách odpovídající podmínky. Úkolem státu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je aktivně pomáhat lepší implementaci systému podpůrných opatření v praxi a reagovat na její potřeby kontinuální systémovou podporou spočívající např. ve vytvoření jednotné metodiky pro školská poradenská zařízení ke stanovování podpůrných opatření. K tomu by měly směřovat i další novelizace prováděcích předpisů. A nikoliv k omezování školským zákonem garantované podpory, kterou školy ke vzdělávání dětí se SVP nezbytně potřebují, jak se bohužel v posledních letech opakovaně děje.
Naše advokační aktivity jsou v rámci projektu "Advokační podpora předškolního vzdělávání v přírodě" podpořeny z programu ACTIVE CITIZENS FUND, který je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014 – 2021 a který v ČR spravuje Konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut.