Od října 2017 do května 2019 jsme spolu s litevskými a slovenskými partnery realizovali projekt podpořený programem Erasmus+ s názvem Inovativní vzdělávání v lesních školkách. Cílem projektu bylo sdílet zkušenosti s partnery, kteří se podílí na šíření myšlenky vzdělávání předškolních dětí v kontinuálním přímém kontaktu s přírodou.
Každý z partnerů přispěl svou osvědčenou praxí. Neméně důležité bylo sdílet zkušenosti z ČR, kde se na rozdíl od ostatních zemí podařilo lesní mateřské školy ukotvit do legislativy.
Hlavními tématy projektu byly Standardy kvality, zkvalitnění metodik vzdělávání pro udržitelný rozvoj a vzdělávání v přímém kontaktu s přírodou a udržitelné řízení organizací. Kromě toho měli všichni zapojení partneři možnost navštívit několik lesních školek v každé ze zapojených zemí a diskutovat s jejich provozovateli, což výrazně rozšířilo jejich obzory.
Litevským partnerem byla organizace Lauko Darželis, která provozuje tři venkovní školky. Její ředitel Žilvinas Karpis má široké manažerské zkušenosti z nadnárodní korporace, což má významný vliv na způsob řízení Lauko Darželis. Zatímco ve vzdělávání patří mezi alternativní proudy, v ostatních oblastech řízení se blíží (přestože jsou NNO) komerčním firmám. Kladou důraz na efektivitu využívání svých zdrojů a inovativní marketing a komunikaci. Kromě pravidelného všednodenního programu v každé školce pořádají eventy pro firmy, pronajímají zázemí pro oslavy, organizují víkendové vzdělávání v přímém kontaktu s přírodou pro děti školního věku apod. V rámci školení popsali, jak probíhá plánování nových aktivit, jejich zavádění, propagace a hodnocení jejich přínosu. Vzhledem k tomu, že v Česku i na Slovensku fungují lesní kindergarten jako neziskové organizace a leaders jsou pedagogové bez zkušenosti v businessu, byl litevský pohled něčím poměrně novým.
Slovenští partneři - Komunitné vzdelávanie Kalimba - přispěli do projektu velmi starou, v poslední době však znovuobjevovanou metodou poradního kruhu – Council. Komunikaci ve školce řeší každý a v mnoho rovinách – s dětmi, s rodiči, v týmu, s blízkým okolím. Komunikačních metod existuje dlouhá řada. Metoda poradního kruhu však umožňuje něco, co v lesních školkách hledáme – zpomalit, vrátit se ke kořenům, k přírodě, naslouchat sami sobě i ostatním s respektem.
Metodu poradního kruhu jsme si osvojili hned na začátku projektu. Umožnilo nám to začít ji používat ve svých týmech a organizacích a na dalších setkáních o její implementaci diskutovat a následně se zdokonalovat. Byla velkým přínosem i přímo při realizaci projektu, používali jsme ji zejména k evaluaci jednotlivých aktivit.
Česká ALMŠ přispěla do projektu zejména svými Standardy kvality a zkušenostmi z advokační činnosti (prosazení předškolního vzdělávání formou lesní mateřské školy do základní vzdělávací soustavy v ČR). Pomohla partnerům porozumět dynamice a významu síťové organizace v národním i mezinárodním měřítku, procesu rozšiřování počtu lesních mateřských škol a klubů.
Projekt se zaměřoval také na zkvalitnění metodik vzdělávání pro udržitelný rozvoj a vzdělávání ve venkovním prostředí zejm. rozvoj předmatematických a předčtecích schopností v předškolním vzdělávání v přímém kontaktu s přírodou (za konkrétní zmínku stojí především Juliet Robertson a její Dirty Mathematics) a rozvoj a/nebo zdokonalení metodiky venkovního vzdělávání s důrazem na plynulý přechod do základního vzdělávání v souladu s vývojovými potřebami dětí.
V diskuzích byl věnován velký prostor společným vnitřním problémům zapojených organizací: nedostatek sdílených zkušeností z každodenní praxe; možnosti a motivace celoživotního vzdělávání předškolních pedagogů, psychohygiena, kontinuální zlepšování pedagogických kompetencí; potřeby kvalifikovaných pedagogů; prevence velké fluktuace pedagogů a prevence vyhoření; chybějící vůdčí schopnosti.
Projekt umožnil efektivní výměnu osvědčených postupů mezi partnery z různých evropských zemí a tak také různých kulturních, politických a přírodních prostředí. Spolupráce pomohla nalézt více řešení klíčových otázek. Partneři se seznámili se zkušenostmi z různých zemí, rozšířili si obzory, což jim umožnilo podívat se na svou organizaci a její fungování z nové perspektivy, lépe řešit stávající problémy a předcházet potencionálním problémům v budoucnu.