Jedním z velkých témat, které školky v rámci každodenního fungování řeší, jsou finance. Často se ale učí je spravovat za pochodu. Jak se liší financování lesních školek a klubů, a existuje recept na to, jak mít financování školky pod kontrolou? Nejen o tom je rozhovor s Pavlou Štindlovou, která již několik let vede semináře, které pomáhají školkám si v těchto oblastech udělat jasno.

Existují nějaké univerzální rady a postupy, jak zajistit udržitelné fungování?
Ano, existují. Jednak to jsou základy finančního řízení, které jsou obecné a dočtete se je v každé publikaci na toto téma. Potřebujete rozpočet a cashflow jako základní nástroje, které vám poskytnou základní vhled a přehled. Všem školkám na svých seminářích doporučuji vytvořit si tzv. “ideální” rozpočet. Je to rozpočet, který do řeči peněz převádí vizi školky. Kolik peněz potřebujeme na vytvoření takového zázemí, jaké si přejeme, a kolik nás bude stát provoz školky při personálním zajištění, které si přejeme. Bez těchto informací nevíme, kam chceme dojít, ani kolik peněz nám do naplnění vize chybí. Jakmile však tyto informace máme, víme, v jaké jsme situaci a můžeme lépe identifikovat, zda je naše vize naplnitelná a jaké kroky proto máme podniknout.

V čem je financování lesních školek specifické?
Lesní školky vznikají nejčastěji zdola, nestojí za nimi velký investor s kapsami plnými peněz. Od začátku bývají závislé na velkém podílu dobrovolnické práce. Je to tak naprosto v pořádku, nicméně zkušenosti ukazují, že aby byla školka udržitelná, je potřeba, aby podíl dobrovolnické práce klesal a aby pro klíčové osoby v provozu byla práce ve školce nejen zdrojem dobrého pocitu, ale také financí jako každá jiná práce (výjimky samozřejmě existují). Existují i alternativní cesty, důležité je zvědomit si podstatné skutečnosti a pracovat s nimi. Právě to výše uvedené nástroje umožňují.   

Z čeho se obvykle provozní finanční bilance školky skládá, a které položky jsou nejrizikovější?
Podíváme-li se na provozní rozpočty lesních školek, jednoznačně nejnákladnější položkou je personální zajištění. Tvoří přibližně 80 % nákladů. Zázemí školek jsou skromná, stejně jako jejich vybavení. Pomůcky pro výuku poskytuje okolní příroda. Díky tomu jsou tedy ostatní provozní náklady nižší než v jiných typech školek.
Na příjmové straně je velký rozdíl mezi lesními kluby a lesními MŠ. Lesní kluby jsou financovány téměř výhradně komunitou, která je založila nebo provozuje. I proto je v nich daleko větší podíl dobrovolnické práce a potřeba zapojení rodičů. Lesní mateřské školy vybírají od rodičů školkovné a od ministerstva školství mohou v rámci dotací pro soukromé školy dostat ročně přibližně 1 milion korun na jednu třídu.

S jakými problémy se školky nejčastěji v oblasti financování potýkají?
Nejčastěji je to nedostatek finančních prostředků na provoz, pak kvalifikovaný člověk na správu financí, který má přehled nejen v této oblasti, ale také např. v oblasti personalistiky a v daňové a účetní problematice. Školky dávají většinou přednost zaplacení co nejkvalitnějších průvodců a na ekonomického experta, kterého navíc není úplně jednoduché najít, jim nezbývá. Někdy to opravdu jinak nejde, jindy je to právě to, co by je mohlo v udržitelnosti posunout dál.
Rodiče, kteří se rozhodnou dát své ratolesti do lesní školky, jsou často lidé s průměrnými přijmy, nikoliv vysokopříjmové domácnosti. Platba za školku má významný podíl v rodinném rozpočtu a jakékoliv zvýšení je pro ně bolestné. Na druhé straně dobře zaplatit zaměstnance stojí mnoho prostředků, nejde jen o hodinové mzdy, ale také o odvody zaměstnavatele. Pozoruji, že finanční gramotnost široké české veřejnosti je v tomto ohledu malá. Lidé si neuvědomují a ze svých výplatních pásek často ani neumí vyčíst, kolik svého zaměstnavatele stojí. Aby školka byla udržitelná, potřebují koordinátoři a ředitelé umět jasně komunikovat výše uvedené oběma stranám – rodičům i zaměstnancům, aby neměli nereálná očekávání.

A jaké jsou naopak příklady dobré praxe?
Po novele školského zákona, která umožnila financování lesních mateřských škol z veřejných zdrojů, to vypadalo, že mnoho lesních klubů se nebude chtít transformovat na lesní mateřské školy. Měly pocit, že je zákon bude omezovat. Průkopnické školky však ukázaly, že tomu tak nemusí být. Mnoho dalších klubů se k nim přidalo a profesionalizovalo se, překonávají překážky a jdou do toho s velkou odvahou. Pozoruji to i na svých seminářích k základech finančního řízení lesní školky. Seminář Jak vypadá rozpočet lesní školky? nabízí náš pobočný spolek Škola lesem už mnoho let. Vždy patřil mezi méně oblíbené a často jsem slýchala: “já vím, že bych na ten tvůj seminář měla jít, ale….”. Poslední tři roky je však naplněn, školky cítí potřebu orientovat se v této problematice, profesionalizují se a posouvají se kupředu. Ze zpětných vazeb mám velkou radost, stejně jako z toho, že na seminář chodí někteří i opakovaně, stále jim má co přinést.

Lze obecně říci, kolik provoz lesní školky a klubu stojí?
To je těžká otázka, nerada bych generalizovala. Záleží na velikosti školky, regionu, kde působí, míře zapojení rodičů a dalších faktorech.

Je potřeba brát v potaz také sezónnost? Tedy liší se financování v průběhu roku?
Děti jsou do školky přihlášeny minimálně na jeden rok. Platby rodičů jsou většinou rozděleny do deseti měsíčních plateb. Sezónnost tedy velký vliv nemá. I když napadá mě – když někdo ukončí docházku např. v říjnu, je těžké před zimou najít náhradníky. Školky to umí řešit dopředu – slouží jim k tomu výpovědní lhůta a vybíraná kauce, ale i tak to může být pro školku ohrožující. Na tvoření rezerv nemají zejména kluby mnoho prostoru.

Co pomůže si dát finance do kupy?
Zamyslet se nad tím, zda o financích vůbec máme přehled, zda víme, kde jsme a kam chceme jít. A pokud nepoužíváme žádné nástroje pro jejich řízení, zamyslet se nad tím, jaké informace, které by nám pomohly, nám chybí a jak je můžeme získat. Právě tím provázím účastníky svých seminářů. Otevírají oči a často zjišťují, že přínos je větší, než si mysleli, a otrava menší, než mysleli.

A může opravdu každá školka při správném nastavení vykazovat zisk?
Většina lesních školek má právní formu neziskové organizace, tudíž zisk není jejím cílem. V tomto kontextu je důležitější vyrovnaný rozpočet a možnost vytváření rezerv. Pro lesní mateřské školy to rozhodně možné je. U lesních klubů je to těžší, ale není to nemožné.