
Jedním z velkých témat, které lesní školky v rámci každodenního fungování řeší, jsou finance. Často se ale učí je spravovat za pochodu. Jak se liší financování lesních školek a klubů, a existuje recept na to, jak mít financování školky pod kontrolou? Nejen o tom je rozhovor s Pavlou Štindlovou, která již několik let vede semináře, které pomáhají školkám si v těchto oblastech udělat jasno.
V čem je financování lesních školek specifické?
Lesní školky vznikají nejčastěji zdola, nestojí za nimi velký investor s kapsami plnými peněz. Od začátku bývají závislé na velkém podílu dobrovolnické práce. Je to tak naprosto v pořádku, nicméně zkušenosti ukazují, že aby byla školka udržitelná, je potřeba, aby podíl dobrovolnické práce klesal a aby pro klíčové osoby v provozu byla práce ve školce nejen zdrojem dobrého pocitu, ale také financí jako každá jiná práce (výjimky samozřejmě existují). Existují i alternativní cesty, důležité je zvědomit si podstatné skutečnosti a pracovat s nimi. Právě to umožňuje sledování rozpočtu a cashflow.
Naučte se pracovat s rozpočtem a cashflow na webináři Pavly Štindlové v úterý 15. dubna 2025:
Jak na rozpočet a cashflow
Z čeho se obvykle provozní finanční bilance školky skládá, a které položky jsou nejrizikovější?
Podíváme-li se na provozní rozpočty lesních školek, jednoznačně nejnákladnější položkou je personální zajištění. Tvoří přibližně 80 % nákladů. Zázemí školek jsou skromná, stejně jako jejich vybavení. Pomůcky pro výuku poskytuje okolní příroda. Díky tomu jsou tedy ostatní provozní náklady nižší než v jiných typech školek.
Na příjmové straně je velký rozdíl mezi lesními kluby a lesními MŠ. Lesní kluby jsou financovány téměř výhradně komunitou, která je založila nebo provozuje. I proto je v nich daleko větší podíl dobrovolnické práce a větší potřeba zapojení rodičů. Lesní mateřské školy vybírají od rodičů školkovné a od ministerstva školství mohou v rámci dotací pro soukromé školy dostat ročně přibližně 1 milion korun na jednu třídu.
S jakými problémy se školky nejčastěji v oblasti financování potýkají?
Nejčastěji je to nedostatek finančních prostředků na provoz, pak kvalifikovaný člověk na správu financí, který má přehled nejen v této oblasti, ale také např. v oblasti personalistiky a v daňové a účetní problematice. Školky dávají většinou přednost zaplacení co nejkvalitnějších průvodců a na ekonomického experta, kterého navíc není úplně jednoduché najít, jim nezbývá. Někdy to opravdu jinak nejde, jindy je to právě to, co by je mohlo v udržitelnosti posunout dál.
Platba za školku má významný podíl v rodinném rozpočtu a zvyšování školného bývá bolestné. Na druhé straně dobře zaplatit zaměstnance stojí mnoho prostředků, nejde jen o hodinové mzdy, ale také o odvody zaměstnavatele. Aby školka byla udržitelná, potřebují koordinátoři a ředitelé umět jasně komunikovat výše uvedené oběma stranám – rodičům i zaměstnancům tak, aby neměli nereálná očekávání.
Jaké jsou příklady dobré praxe?
Aktuální vývoj ve školkách sleduji na svých seminářích zaměřených na základy finančního řízení v lesních školkách. Seminář „Jak vypadá rozpočet lesní školky?“ pořádá náš pobočný spolek Škola lesem již mnoho let. Vždy patřil mezi méně oblíbené a často jsem slýchala: “já vím, že bych na ten tvůj seminář měla jít, ale….”. Poslední tři roky je však naplněn, školky cítí potřebu orientovat se v této problematice, profesionalizují se a posouvají se kupředu. Ze zpětných vazeb mám velkou radost, stejně jako z toho, že na seminář chodí někteří i opakovaně, stále jim má co přinést.
Lze obecně říci, kolik provoz lesní školky a klubu stojí?
To je těžká otázka, nerada bych generalizovala. Záleží na velikosti školky, regionu, kde působí, míře zapojení rodičů a dalších faktorech.
Je potřeba brát v potaz také sezónnost? Tedy liší se financování v průběhu roku?
Děti jsou do školky přihlášeny minimálně na jeden rok. Platby rodičů jsou většinou rozděleny do deseti měsíčních plateb. Sezónnost tedy velký vliv nemá. I když napadá mě – když někdo ukončí docházku např. v říjnu, je těžké před zimou najít náhradníky. Školky to umí řešit dopředu – slouží jim k tomu výpovědní lhůta a vybíraná kauce, ale i tak to může být pro školku ohrožující. Na tvoření rezerv nemají zejména kluby mnoho prostoru.
Co školkám pomáhá dát si finance do kupy?
Zamyslet se nad tím, zda o financích vůbec máme přehled, zda víme, kde jsme a kam chceme jít. A pokud nepoužíváme žádné nástroje pro jejich řízení, zamyslet se nad tím, jaké informace, které by nám pomohly, nám chybí a jak je můžeme získat. Právě tím provázím účastníky svých seminářů. Otevírá jim to oči a často zjišťují, že přínos je větší, než si mysleli, a otrava menší, než mysleli.
A může opravdu každá školka při správném nastavení vykazovat zisk?
Většina lesních školek má právní formu neziskové organizace, tudíž zisk není jejím cílem. V tomto kontextu je důležitější vyrovnaný rozpočet a možnost vytváření rezerv. Pro lesní mateřské školy to rozhodně možné je. U lesních klubů je to těžší, ale není to nemožné.