Na konci února byly na základě opatření č. 200 uzavřen poslední fungující stupeň vzdělávání - mateřské školy. Česká republika je tak aktuálně zemí s nejdéle zavřenými školami v rámci EU (viz zpráva UNESCO, 25. 1. 2021). Přitom vybrané podniky, obchody, průmysl a další zařízení jsou otevřené. Jak je možné, že vláda za rok nenašla řešení, jak dětem návrat do škol umožnit přednostně? Na předškolním věku je zcela jasně zřejmé, že není možné “dohnat” chybějící podnětné prostředí ani distančně ani později. Pro tříleté dítě je výpadek z kolektivu a podpůrného učebního plánu fatální zásah do života, který může zastavit či dokonce vrátit čerstvě budovanou podporu učení. Měli bychom dělat vše pro to, aby nezbytná opatření nedopadala na ty, kteří škody nepočítají v penězích!

(Zdroj dat: zpráva UNESCO, zpracováno ALMŠ)

Asociace lesních MŠ proto navazuje na Apel na vládu ČR: Děti jako vládní priorita, který shrnuje podstatná východiska a sdružuje velké množství profesních organizací. Po dohodě s jejími iniciátory oslovujeme další organizace a dále apelujeme na ty, kdo o opatřeních rozhodují:

• děti mají právo na vzdělání, současná opatření jej neadekvátně porušují;
• dlouhodobé vyloučení dětí ze vzdělávání má významné dopady;
• s přicházejícím jarem nelze ignorovat příležitost vzdělávání v malých skupinách venku, které je realizovatelné napříč vzdělávacími stupni a typy vzdělávacích zařízení;
• předvídatelné podmínky pro znovuotevření škol lze formulovat např. na základě Směrnice UNICEF. 

Opakovaně slýcháme tvrzení, že musíme dosáhnout určité hranice, aby se vzdělávací zařízení znovu mohla otevřít. Jenže kde tato hranice je? Roman Chlíbek, šéf epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví a vakcinolog, se obává, že "pokud bychom čekali, až bude nakažených míň než tisíc denně, tak se domnívám, že bychom ty školy už vůbec neotevřeli". (22.3.2021, novinky.cz). Návrat dětí do škol již nelze podmiňovat nouzovým stavem. Další termín nelze jen slíbit. Je třeba jej dodržet.

Ministerstva zdravotnictví a školství mají odborný aparát na to, aby po roce zpracovala potřebná data a na jejich základě připravila konkrétní řešení, udržitelná i v dalších měsících. To se nyní částečně stalo v podobě materiálu zveřejněného MŠMT s označením 1. fáze otevírání škol a režimová opatření (viz níže). Materiál přinesl dlouho očekávanou představu o bezpečném návratu dětí ke vzdělávání. V diskuzi pedagogů a ředitelů vzbuzuje mnoho otázek, takže je očekáváno jeho zpřesňování. Oproti zahraničním metodikám materiál nezohledňuje příležitost a menší rizikovost učení venku, jak ve formálním tak v neformálním vzdělávání. Zároveň neobsahuje odůvodnění pro omezení počtů dětí a opatření v jednotlivých stupních vzdělávání, takže vzbuzuje debatu, která namísto snahy naplnit podstatu potřebných opatření vnímá nelogičnost dílčích opatření.

Podle Ústavního soudu má vláda mít rozhodnutí podložená na základě dat. "V podmínkách právního státu je totiž nemyslitelné, aby jakýkoliv akt orgánu veřejné moci, který zasahuje do základních práv, nebyl racionálně a přesvědčivě odůvodněn." (rozhodnutí ÚS ze dne 22. 2. 2021). Zákaz předškolního vzdělávání přesto není věrohodně odůvodněn, podložen daty či matematickými modely. Stejně tak tomu není u opatření, která představuje materiál MŠMT. Graf nových nákaz z konce února mezi dětmi navíc ukazuje, že přítomnost dětí ve škole či školce nemá na nárůst vliv. Stejným tempem totiž roste nákaza i ve věkových skupinách, které jsou doma na distanční výuce. Podle serveru novinky.cz počty nakažených dětí začaly růst v polovině února, tedy zhruba v době, kdy začaly růst počty nakažených ve všech věkových skupinách. V té době žádné „další“ děti do škol nenastoupily.

Příkladem nepodloženého zákazu jsou také lesní kluby, které jsou z hlediska epidemické rizikovosti srovnatelné s provozem lesních mateřských škol, které byly ještě v době jejich omezování v provozu. Vzdělávání venku je prokazatelně bezpečnější než vzdělávání uvnitř.

Na základě průzkumu Asociace lesních MŠ byla míra karantén ve sledovaném období (3. a 4. týden v říjnu 2020) v lesních klubech výrazně nižší (5,6%), než v klasických mateřských školách (22,1%). Ministr zdravotnictví Blatný se k uzavření lesních klubů vyjádřil mimo jiné již v prosinci minulého roku s tím, že problém je opravdu formální a právní. Přesto jsou již několik měsíců lesní kluby zavřené a tento “formální problém”, který neumožňuje dětem se vzdělávat, nebyl vyřešen.

Dlouhodobé uzavření škol a omezení volnočasových aktivit má negativní dopady nejen na samotný proces učení, ale čím dál více i na psychiku dětí. "Větší množství stresu během nouzového stavu, zejména pak strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, či celospolečenská nejistota a bezmoc ve vztahu k opatřením, to jsou časté příčiny vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí a mladých lidí. Patří tam i nedostatek informací a nástrojů, jak situaci řešit. U dětí se pak často jedná o narušení spánku, nedostatek podnětů, nedostatek sportovního vyžití, málo soukromí, konflikty uvnitř rodiny apod., to vše může vést k duševnímu diskomfortu," říká Marie Salomonová, jedna ze zakladatelek organizace Nevypusť duši. Linka bezpečí zároveň v průběhu epidemie covid-19 registrovala až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů a psychických potíží či 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání.

Co navrhujeme v rámci znovuotevírání mateřských škol?

Z tabulky 1. fáze otevírání škol a režimových opatření, které rejstříkové MŠ obdržely o víkendu 27. - 28.3.2021 do svých datových schránek vyplývá, že MŠ by měly od 12.4.2021 dodržovat následující pravidla provozu:

• I. velikost skupiny (homogenní skupiny do 15 dětí pouze v rámci povinné předškolní docházky)
• II. ochrana úst a nosu
  
  • a)    Všichni zaměstnanci škol a školských zařízení: respirátory (standardy dle MO MZd).
  • b)    Děti a žáci MŠ: výjimka pouze pro žáky, kterým brání jejich mentální schopnosti či aktuální duševní stav.
• III. povinné neinvazivní testování
  • a)    Antigenní testování 2x týdně (v případě nekaždodenní výuky 2 a méně po sobě jdoucích dní, stačí testování jen 1x týdně),
  • b)    PCR 1x týdně – první test vždy 1. den prezenční výuky v daném týdnu

Asociace lesních mateřských škol navrhuje, aby znovuotevření mateřských škol od 12.4.2021 bylo spojeno s následujícími opatřeními:

I. VELIKOST SKUPINY:  do počtu 16 dětí s ohledem na vzdělávací potřeby zapsaných dětí bez ohledu na věk
Odůvodnění: Pokud je z epidemického (tedy rozhodujícího) stanoviska v pořádku společné vzdělávání skupiny povinně předškolních dětí do počtu 15 dětí, lze věkově různorodou skupinu považovat za identickou míru rizika. Předškolní děti jsou z pohledu distanční výuky ty, které ji obvykle zvládají nejlépe. Naopak mladší děti již po krátké době ztrácí návaznost na vzdělávací podněty, které mateřská škola buduje. U nejmladších dětí je tak ohrožen jejich zdravý a plnohodnotný vývoj. Počet 16 dětí navrhujeme s ohledem na obvyklý počet kapacity jedné třídy lesní MŠ, u které je prakticky potvrzeno, že lze bezpečně vzdělávat venku, tedy v prostředí, které je z hlediska vzájemné nákazy výrazně méně rizikové.

II. OCHRANA ÚST A NOSU: Všichni povinně ochrana úst a nosu ve vnitřních prostorách, při kontaktu s osobami mimo MŠ (např. rodiče) a při pohybu mimo areál MŠ.
Odůvodnění: Studie UNICEF jednoznačně nedoporučuje nošení roušek pro předškolní děti (do 6 let). Pokud je počítáno s tím, že bude homogenní skupina pravidelně testována, je další opatření v podobě nošení respirátorů/roušek neúměrnou zátěží pro realizaci vzdělávání. Chybí relevantní odůvodnění epidemické prevence druhého řádu (tzn. ochrana již testovaných a v případě dospělých i očkovaných osob) pro takto invazivní zásah do každodenní komunikace pedagoga s dětmi.

III. TESTOVÁNÍ: dle doporučení MŠMT
Odůvodnění: návrat dětí do škol je podmíněn tím, že je včas zachyceno a odděleno ohnisko nákazy. Povinné neinvazivní testování pro MŠ má podobu antigenního testování 2x týdně, případně PCR test 1x týdně. Je nezbytné, aby testování bylo dostupné všem dětem tak, aby nebyly vyloučené ze vzdělávání rodiny, které si např. nemohou dovolit samotestování. Vycházíme z předpokladu, že náklady státu na hrazení ošetřovného rodičů, kteří by museli se zdravými dětmi zůstávat doma, převyšují náklady na testování dětí v MŠ.

Naše advokační aktivity jsou v rámci projektu "Advokační podpora předškolního vzdělávání v přírodě" podpořeny z programu ACTIVE CITIZENS FUND, který je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014 – 2021 a který v ČR spravuje Konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut.